Drahomíra Stínilová
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 440x
Seznam rubrik
Drahomíra Stínilová
Putovní výstava fotografů (amatérů), kde věk nerozhoduje -začala v
V pondělí, 20. ledna 2014, se plzeňské centrum Občanského sdružení TOTEM (Kaznějovská 51) stalo dějištěm vernisáže zajímavého projektu. Spojilo se tu úsilí mladých a seniorů, aby vyfotografovali život a svět kolem sebe. Každý svýma očima a na určité téma (Každodennost, Praha 1, Životní prostor, Místa, která mám rád a Čím jsme).
Drahomíra Stínilová
Blogerky blogují, fotí se a dovedou překvapit
Z napěchovaného balíčku novinářských výkřiků a slitých černobílých odstavců na mě vykoukne barevné těšení. Ano, čtvrteční vydání DNES si kupuju pravidelně, když tady zrovna jsem. Už kvůli jeho MAGAZÍNU. Vždycky se tu najde něco pro oko i pro duši. Kupuju si taky sobotní vydání. Ovšem od té doby, co odešel pan Chuchma a zmizely jeho trefné sloupky se zajímavou Kavárnou, mě moc neoslovuje.
Drahomíra Stínilová
V Americe Halloween - u nás Dušičky
U nás máme Dušičky, v anglosaských zemích a v Americe se slaví Halloween. V každém případě jsou oba svátky obestřeny tajemnem. My rozsvěcujeme svíčky a pokládáme je spolu s čerstvými květy na hroby, modlíme se, pláčeme a vzpomínáme. Poslední den v říjnu, při oslavách Halloweenu, se naopak všichni veselí a svíčky vkládají do vydlabaných dýní. Je to svátek všech generací. Nejvíc ho ale milují děti. V co nejstrašidelnějších maskách navštěvují sousedy a dostávají sladkou nadílku.
Drahomíra Stínilová
V Luxoru se křtila knižní perla
Tuhle jsem šla kolem Luxoru. A pokaždé, třebaže sebevíc pospíchám, když míjím tuhle prodejnu mě zvědavost vytáhne po jezdících schůdcích do patra. Tam, kde se pravidelně křtí knižní novorozeňata. Někdy se jen zastavím. Někdy zůstanu delší dobu a jindy pádím za zanedbaným svědomím. Ale ve středu odpoledne mi odtamtud nedostala ani má přehnaná zodpovědnost.
Drahomíra Stínilová
Poslední veselá zpráva byla v sobotu čtrnáctého
„Upozorňujeme, že burčák mají už jen u jednoho stánku. Tak neváhejte!“ přerušil hlas starosty jasné tóny cimbálovky. A to bylo po sedmé večer. Tak se pilo, co zbylo. A nebyl to smutný konec.
Drahomíra Stínilová
Zprávy, které nepotěší
Jen tak, při pročítání novin-ekonomických zpráv- zakřičel na mě silně vytištěný nadpis - Česko si oblíbilo „krásné“ 23. místo. I podivila jsem se, co dělá na stránce o ekonomice sportovní informace. Až teprve, když mé oči spočinuly na další řádce, došlo mi, že tak chválené pořadí není určeno výsledku nějakého sportovního výkonu, ale fantastickému umístění v čerpání fondů EU.
Drahomíra Stínilová
Slavnosti vína v Dobřichovicích
Poslední srpnovou sobotu v Dobřichovicích na zámku víno vonělo, chutnalo a pilo se. Lidé se setkávali, tancovali a poslouchali až do večera - třeba dixielandovou muziku Senior Band. Zámek byl pyšný a noblesní. Berounka se se svým splavem třpytila, i když v ní tekla jen voda. Všichni se bavili a na politiku zapomněli.
Drahomíra Stínilová
Sněmovna se rozpustila. Poslanci plakali na vlastních hrobech
Minulý týden si odhlasovali rozpuštění. Potom to zapíjeli. Tesklivě a společně. Bědovali na hrobech, které si sami vykopali. Smutnili nad bezvadnou partou, která se rozpadla. Poslanci, jejich asistentky a dokonce i servírky ze sněmovní restaurace. (Co kdyby se našel zase nějaký nový mladý Gross?) A přitom stačilo tak málo – plnit sliby.
Drahomíra Stínilová
Reakce na reakce blogerů k výročí srpna 1968
Na konec srpna 1968 vzpomínám s nostalgickým smutkem(viz povídka Když hrušky brečely). Přečetla jsem si pár článků, které se zabývaly tím, zda ten či onen dal podnět k invazi, proč skončilo Pražské jaro. Objevily se i nové záběry z té doby, které nebyly dosud publikovány.
Drahomíra Stínilová
Cesta na Mariánskou pouť do Černošic, po cyklostezce
Dá se tam jet z Radotína vlakem. My jeli po cyklostezce - jak jinak než na kole. Je to jen pár kilometrů. Bylo vedro a nejsem z kola zase tak nadšená. Mám jisté potíže při delším sezení na dámském sedátku. Prý si častým používáním tohoto dopravního prostředku zvyknu, protože se v určitých intimních partiích vytvoří mozoly, a nic neucítím. Čistě mužský přístup.
Drahomíra Stínilová
Na Soláni
Tam kde se mraky potkávají se zemí, tam kde vás příroda oslní mohutnou krásou i překvapivou drsností, tam najdete Soláň. Jeden z nejzajímavějších koutů Beskyd. Mystické místo, které už dávno přitahovalo umělce a přálo umění. Původ jména je opředen pověstí. – Kdysi, brzy zjara, když se držely na polích ještě zbytky sněhu, oral pacholek celé dopoledne na boku hory pole. Vypřáhl voly a chtěl si odpočinout. Uviděl bílý kámen a byla to sůl. Zlý gazda pozoroval pacholka a šel ho potrestat, že nepracuje. Když zjistil, jak se věci mají, zatáhl pacholka do hory. Tam ho zabil a zahrabal. Sůl byla tehdá velmi vzácná a o nálezu se nesměl nikdo dozvědět. Pak se gazda vrátil na pole, ale sůl už tam nebyla. Od té doby se z hory ozývalo hrozné ryčení. Gazda před tím utekl do kopců, kde bloudil a nenašel nikdy pokoje.
Drahomíra Stínilová
Když hrušky brečely
Letní povídka pro Víkend MF DNES ...................................................................................................... Probudila se dost pozdě. Srpnové ráno se už dávno dralo škvírami rolet do jejího pokoje. Konečně ve své postýlce! Slastně se protáhla. Povlak polštáře zavoněl škrobovým bezpečím. Ani po měsíci neztratil svou tuhost. Ale Lence to nevadilo. Byla šťastná, že je doma. Doma - tam, kam včera v noci dorazil vysílený Moskvič po třech upocených dnech, a v infarktovém stavu zajel do garáže. Rodina, i s foxteriérem Bobíkem, si oddychla. Její dům na okraji Prahy stál jako vždy na svém místě. Nevyhořel, střecha nespadla a zarostlá zahrada dřímala ve vůni překvapivé květeny.
